← CA Articles · Mains CA archive · Answer Writing (Q&A) · October 2025 (16-31)

Group 1 Mains PIV.1 Group 2 Mains G2.VI

Cyclone preparedness and disaster management in coastal India have evolved significantly, yet challenges remain in ensuring comprehensive protection and equitable rehabilitation. Analyze the progress made in cyclone disaster management and discuss the structural and non-structural measures needed to minimize loss of life, livelihood, and property in vulnerable coastal regions.

கடலோர இந்தியாவில் சூறாவளி தயார்நிலை மற்றும் பேரிடர் மேலாண்மை கணிசமாக உருவாகியுள்ளது, ஆனாலும் விரிவான பாதுகாப்பு மற்றும் சமமான மறுவாழ்வை உறுதி செய்வதில் சவால்கள் உள்ளன. சூறாவளி பேரிடர் மேலாண்மையில் ஏற்பட்ட முன்னேற்றத்தை பகுப்பாய்வு செய்து, பாதிக்கப்படக்கூடிய கடலோர பகுதிகளில் உயிர், வாழ்வாதாரம் மற்றும் சொத்து இழப்பைக் குறைக்க தேவையான கட்டமைப்பு மற்றும் கட்டமைப்பு அல்லாத நடவடிக்கைகளைப் பற்றி விவாதிக்கவும்.

October 2025 (16-31) · Group 1 Mains answer writing.

0 students are studying now 0 studied so far

Introduction:

India's 7,517-kilometer coastline along the Bay of Bengal and Arabian Sea makes it highly vulnerable to tropical cyclones, particularly during October-November when atmospheric conditions favor cyclogenesis. Historical records from the 18th-20th centuries document 12 devastating cyclones, with nine occurring during these months, including the catastrophic 1977 Nizampatnam cyclone and the 1999 Odisha super cyclone, each claiming approximately 10,000 lives according to India Meteorological Department data. However, the last two decades have witnessed remarkable transformation in India's disaster management capabilities. Advanced early warning systems, improved forecasting technology, efficient evacuation protocols, and coordinated response mechanisms have dramatically reduced mortality rates. Yet, recent cyclones like Montha (October 2025), Gaja (November 2018), and others continue to inflict substantial damage on public and private property, particularly affecting marginalized communities whose livelihoods depend on agriculture, fishing, and livestock. While human casualty prevention has improved significantly, comprehensive protection encompassing livelihood security, animal welfare, infrastructure resilience, and equitable rehabilitation remains an ongoing challenge requiring sustained policy interventions and community participation.

1. Evolution of Cyclone Management: From Catastrophe to Preparedness

Historical Devastation: The 1977 Nizampatnam cyclone and 1999 Odisha super cyclone each caused approximately 10,000 deaths, representing the era of inadequate warning systems and poor disaster preparedness. The 1999 cyclone, with wind speeds exceeding 260 km/h, affected 15 million people across 14 districts, destroying 2 million houses.

Technological Advancement: India Meteorological Department now operates Doppler Weather Radars in 33 locations covering entire coastline. Satellite systems like INSAT-3D and INSAT-3DR provide real-time monitoring. Numerical weather prediction models offer 5-7 day advance cyclone forecasts with 90% accuracy for landfall location within 50-60 km radius.

Institutional Framework: National Disaster Management Authority (NDMA) established in 2005 coordinates multi-level response. State Disaster Response Forces (SDRFs) complement National Disaster Response Force (NDRF) teams. Cyclone Warning Dissemination System reaches 53 coastal districts through multiple channels including SMS, mobile apps like "Meghdoot" and "Damini", television, and community radio.

Mortality Reduction Success: Post-2000, despite several severe cyclones including Phailin (2013), Hudhud (2014), Fani (2019), and Amphan (2020), casualties remained below 100 in most cases compared to thousands previously. This 99% reduction in mortality demonstrates effectiveness of early warning and evacuation systems.

2. Persistent Challenges: Livelihood, Property, and Livestock Losses

Economic Impact on Vulnerable Sections: Cyclone Gaja (2018) affected 1.3 million farmers in Tamil Nadu's delta districts, destroying 80,000 hectares of standing crops. Fishing communities lose boats, nets, and infrastructure worth crores. Daily wage laborers face prolonged unemployment during post-cyclone reconstruction periods, pushing families into debt cycles.

Animal Casualties: Cyclone Gaja caused deaths of approximately 10,000 cattle and 5 lakh poultry in Nagapattinam and Thanjavur districts. Milch animals providing daily income to landless agricultural laborers and draught animals essential for farming operations suffer severely, affecting long-term livelihood sustainability beyond immediate disaster period.

Infrastructure Damage: Cyclone Montha (October 2025) affected north coastal Andhra Pradesh districts including Visakhapatnam, Anakapalli, and Srikakulam, and Odisha's Ganjam and Gajapati districts with significant rainfall. Power transmission lines, roads, schools, and healthcare facilities sustain damage requiring months for restoration, disrupting normal life extended periods.

Evacuation Implementation Gaps: While Odisha and Andhra Pradesh evacuated nearly 10,000 people from Kakinada and Konaseema regions during Cyclone Montha, challenges persist in convincing people to leave homes, ensuring cyclone shelters meet basic amenity standards, and managing special needs populations including elderly, disabled, and infants.

3. Structural Measures for Enhanced Resilience

Cyclone Shelters: Odisha constructed 879 multi-purpose cyclone shelters accommodating 1.2 million people post-1999 super cyclone. Shelters must be equipped with water, sanitation, electricity, first-aid facilities, and provisions for 72 hours. Andhra Pradesh requires additional 500 shelters in vulnerable coastal mandals, particularly concentrated settlements.

Coastal Protection Infrastructure: Mangrove restoration along 1,500 km coastline acts as natural barrier reducing wave height by 30-40% and protecting inland areas. Sea walls, embankments, and sand dunes require regular maintenance and strengthening. Tamil Nadu's Integrated Coastal Zone Management Project demonstrates effective coastal engineering interventions.

Resilient Housing and Buildings: Building codes mandating cyclone-resistant construction with reinforced concrete pillars, GI sheet roofing secured with J-hooks, elevated foundations, and storm shutters prevent structural collapse. Pradhan Mantri Awas Yojana incorporating disaster-resilient features ensures safer housing for economically weaker sections.

Critical Infrastructure Protection: Underground power cables, elevated substations, protected water supply systems, and disaster-resistant hospital buildings ensure essential services continuity. Communication towers with backup power systems maintain connectivity during emergencies enabling coordination and information dissemination throughout disaster period.

4. Non-Structural Measures and Institutional Strengthening

Community-Based Disaster Preparedness: Training village disaster management committees, conducting mock drills involving 50,000+ people annually in Odisha, identifying evacuation routes, and maintaining community disaster supplies creates grassroots resilience. Women's self-help groups trained in first-aid and emergency response enhance community-level disaster management capacity.

Early Warning Last-Mile Connectivity: While IMD issues accurate forecasts, ensuring information reaches every household through multi-lingual SMS, sirens, public announcement systems, and door-to-door volunteers bridges critical communication gaps. Fishing communities receive automated weather warnings via transponders installed in 15,000 fishing boats.

Livelihood Insurance and Compensation: Pradhan Mantri Fasal Bima Yojana covers crop losses, but enrollment remains only 30% of eligible farmers. Comprehensive livestock insurance, fishing equipment insurance, and immediate compensation disbursement within 15 days through direct benefit transfer prevents post-disaster economic distress among vulnerable populations.

Impartial Political Leadership: Rehabilitation must transcend political considerations ensuring equitable resource distribution regardless of caste, religion, or political affiliation. Transparent damage assessment using drone surveys, digitized beneficiary databases, and grievance redressal mechanisms through helplines ensure fairness. Political leaders must personally monitor relief quality preventing corruption and discrimination.

Conclusion:

India's cyclone disaster management transformation from the devastating casualties of 1977 and 1999 to minimal fatalities in recent years represents remarkable institutional and technological progress. Enhanced forecasting capabilities, robust early warning systems, efficient evacuation mechanisms, and coordinated multi-agency responses have successfully addressed the mortality challenge. However, comprehensive disaster resilience requires moving beyond casualty prevention to protecting livelihoods, assets, and ensuring dignified rehabilitation. The underprivileged sections—small farmers, landless laborers, fishing communities, livestock-dependent households—remain disproportionately vulnerable to economic devastation despite surviving physically. Future strategies must integrate structural measures like cyclone-resistant housing, coastal protection infrastructure, and adequate shelter networks with non-structural interventions including universal livelihood insurance, community-based preparedness, and last-mile warning connectivity. Political leadership's commitment to impartial, transparent, and swift rehabilitation distinguishes between mere disaster survival and genuine resilience. As climate change intensifies cyclone frequency and severity, states like Odisha, Andhra Pradesh, Tamil Nadu, and West Bengal must continuously update knowledge, enhance capabilities, and demonstrate learned lessons through action. The goal extends beyond weathering storms to building coastal communities that emerge stronger, ensuring no citizen faces economic ruin when nature unleashes its fury. Comprehensive cyclone resilience—where zero casualties meet zero livelihood destruction—remains the aspirational standard India must relentlessly pursue.

அறிமுகம்:

வங்காள விரிகுடா மற்றும் அரபிக்கடல் வழியாக இந்தியாவின் 7,517 கிலோமீட்டர் கடற்கரை, குறிப்பாக அக்டோபர்-நவம்பரில் வளிமண்டல நிலைமைகள் சூறாவளி உருவாக்கத்திற்கு சாதகமாக இருக்கும்போது, வெப்பமண்டல சூறாவளிகளுக்கு மிகவும் பாதிக்கப்படக்கூடியதாக ஆக்குகிறது. 18ஆம்-20ஆம் நூற்றாண்டுகளின் வரலாற்று பதிவுகள் 12 பேரழிவு சூறாவளிகளை ஆவணப்படுத்துகின்றன, இவற்றில் ஒன்பது இந்த மாதங்களில் நிகழ்ந்தன, 1977 நிசாம்பட்டினம் சூறாவளி மற்றும் 1999 ஒடிஷா மாபெரும் சூறாவளி உள்ளிட்டவை, இந்திய வானிலை ஆய்வு துறை தரவுகளின்படி ஒவ்வொன்றும் சுமார் 10,000 உயிர்களைக் கொன்றன. இருப்பினும், கடந்த இரண்டு தசாப்தங்களில் இந்தியாவின் பேரிடர் மேலாண்மை திறன்களில் குறிப்பிடத்தக்க மாற்றம் காணப்பட்டுள்ளது. மேம்பட்ட முன்னெச்சரிக்கை அமைப்புகள், மேம்படுத்தப்பட்ட முன்னறிவிப்பு தொழில்நுட்பம், திறமையான வெளியேற்ற நெறிமுறைகள் மற்றும் ஒருங்கிணைந்த பதில் வழிமுறைகள் இறப்பு விகிதங்களை வியத்தகு முறையில் குறைத்துள்ளன. ஆயினும், மொந்தா (அக்டோபர் 2025), காஜா (நவம்பர் 2018) போன்ற சமீபத்திய சூறாவளிகள் பொது மற்றும் தனியார் சொத்துக்களுக்கு கணிசமான சேதத்தை தொடர்ந்து ஏற்படுத்துகின்றன, குறிப்பாக விவசாயம், மீன்பிடித்தல் மற்றும் கால்நடைகளை சார்ந்த ஓரங்கட்டப்பட்ட சமூகங்களை பாதிக்கின்றன.

1. சூறாவளி மேலாண்மையின் பரிணாமம்: பேரழிவிலிருந்து தயார்நிலைக்கு

வரலாற்று பேரழிவு: 1977 நிசாம்பட்டினம் சூறாவளி மற்றும் 1999 ஒடிஷா மாபெரும் சூறாவளி ஒவ்வொன்றும் சுமார் 10,000 இறப்புகளை ஏற்படுத்தியது, போதிய எச்சரிக்கை அமைப்புகள் மற்றும் மோசமான பேரிடர் தயார்நிலையின் சகாப்தத்தை பிரதிநிதித்துவப்படுத்துகிறது. 1999 சூறாவளி, 260 கி.மீ/மணி வேகத்தை தாண்டிய காற்று வேகத்துடன், 14 மாவட்டங்களில் 15 மில்லியன் மக்களை பாதித்தது, 2 மில்லியன் வீடுகளை அழித்தது.

தொழில்நுட்ப முன்னேற்றம்: இந்திய வானிலை ஆய்வு துறை இப்போது முழு கடற்கரையையும் உள்ளடக்கிய 33 இடங்களில் டாப்ளர் வானிலை ரேடார்களை இயக்குகிறது. INSAT-3D மற்றும் INSAT-3DR போன்ற செயற்கைக்கோள் அமைப்புகள் நிகழ்நேர கண்காணிப்பை வழங்குகின்றன. எண்ணியல் வானிலை கணிப்பு மாதிரிகள் 50-60 கி.மீ ஆரத்தில் கரையை அடையும் இடத்திற்கு 90% துல்லியத்துடன் 5-7 நாள் முன்கூட்டியே சூறாவளி முன்னறிவிப்புகளை வழங்குகின்றன.

நிறுவன கட்டமைப்பு: 2005ல் நிறுவப்பட்ட தேசிய பேரிடர் மேலாண்மை ஆணையம் (NDMA) பல-நிலை பதிலை ஒருங்கிணைக்கிறது. மாநில பேரிடர் மறுமொழி படைகள் (SDRFs) தேசிய பேரிடர் மறுமொழி படை (NDRF) குழுக்களை நிரப்புகின்றன. சூறாவளி எச்சரிக்கை பரவல் அமைப்பு SMS, "மேகதூத்" மற்றும் "தாமினி" போன்ற மொபைல் பயன்பாடுகள், தொலைக்காட்சி மற்றும் சமூக வானொலி உள்ளிட்ட பல சேனல்கள் மூலம் 53 கடலோர மாவட்டங்களை அடைகிறது.

இறப்பு குறைப்பு வெற்றி: 2000க்கு பிறகு, பைலின் (2013), ஹுதுத் (2014), பனி (2019) மற்றும் அம்பன் (2020) உள்ளிட்ட பல கடுமையான சூறாவளிகள் இருந்தபோதிலும், முன்னர் ஆயிரக்கணக்கானவர்களுடன் ஒப்பிடும்போது பெரும்பாலான சந்தர்ப்பங்களில் உயிரிழப்புகள் 100க்கு கீழ் இருந்தன. இந்த 99% இறப்பு குறைப்பு முன்னெச்சரிக்கை மற்றும் வெளியேற்ற அமைப்புகளின் செயல்திறனை வெளிப்படுத்துகிறது.

2. தொடர்ச்சியான சவால்கள்: வாழ்வாதாரம், சொத்து மற்றும் கால்நடை இழப்புகள்

பாதிக்கப்படக்கூடிய பிரிவுகளில் பொருளாதார தாக்கம்: சூறாவளி காஜா (2018) தமிழ்நாட்டின் டெல்டா மாவட்டங்களில் 1.3 மில்லியன் விவசாயிகளை பாதித்தது, 80,000 ஹெக்டேர் நிற்கும் பயிர்களை அழித்தது. மீன்பிடி சமூகங்கள் படகுகள், வலைகள் மற்றும் கோடிக்கணக்கான ரூபாய் மதிப்புள்ள உள்கட்டமைப்பை இழக்கின்றன. தினசரி கூலி தொழிலாளர்கள் சூறாவளிக்கு பிந்தைய மறுகட்டமைப்பு காலங்களில் நீண்ட வேலையின்மையை எதிர்கொள்கின்றனர், குடும்பங்களை கடன் சுழற்சிகளில் தள்ளுகின்றனர்.

விலங்கு உயிரிழப்புகள்: சூறாவளி காஜா நாகப்பட்டினம் மற்றும் தஞ்சாவூர் மாவட்டங்களில் சுமார் 10,000 கால்நடைகள் மற்றும் 5 லட்சம் கோழிகளின் இறப்புகளை ஏற்படுத்தியது. நிலமற்ற விவசாய தொழிலாளர்களுக்கு தினசரி வருமானம் வழங்கும் பால் விலங்குகள் மற்றும் விவசாய செயல்பாடுகளுக்கு அவசியமான இழுவை விலங்குகள் கடுமையாக பாதிக்கப்படுகின்றன, உடனடி பேரிடர் காலத்திற்கு அப்பால் நீண்டகால வாழ்வாதார நிலைத்தன்மையை பாதிக்கின்றன.

உள்கட்டமைப்பு சேதம்: சூறாவளி மொந்தா (அக்டோபர் 2025) விசாகப்பட்டினம், அனகாபள்ளி மற்றும் ஸ்ரீகாகுளம் உள்ளிட்ட வட கடலோர ஆந்திரப் பிரதேச மாவட்டங்கள், ஒடிஷாவின் கஞ்சம் மற்றும் கஜபதி மாவட்டங்களை குறிப்பிடத்தக்க மழையுடன் பாதித்தது. மின் பரிமாற்ற வரிகள், சாலைகள், பள்ளிகள் மற்றும் சுகாதார வசதிகள் மீட்டமைக்க மாதங்கள் தேவைப்படும் சேதத்தை தாங்குகின்றன, நீண்ட காலம் சாதாரண வாழ்க்கையை சீர்குலைக்கின்றன.

வெளியேற்ற செயல்படுத்தல் இடைவெளிகள்: ஒடிஷா மற்றும் ஆந்திரப் பிரதேசம் சூறாவளி மொந்தாவின் போது காக்கினாடா மற்றும் கொனசீமா பகுதிகளிலிருந்து கிட்டத்தட்ட 10,000 மக்களை வெளியேற்றினாலும், மக்களை வீடுகளை விட்டு வெளியேற வற்புறுத்துவதில், சூறாவளி தங்குமிடங்கள் அடிப்படை வசதி தரநிலைகளை பூர்த்தி செய்வதில், வயதானவர்கள், ஊனமுற்றவர்கள் மற்றும் குழந்தைகள் உள்ளிட்ட சிறப்பு தேவைகள் மக்களை நிர்வகிப்பதில் சவால்கள் தொடர்கின்றன.

3. மேம்படுத்தப்பட்ட பின்னடைவுக்கான கட்டமைப்பு நடவடிக்கைகள்

சூறாவளி தங்குமிடங்கள்: ஒடிஷா 1999 மாபெரும் சூறாவளிக்கு பிறகு 1.2 மில்லியன் மக்களுக்கு இடமளிக்கும் 879 பல்நோக்கு சூறாவளி தங்குமிடங்களை கட்டியது. தங்குமிடங்கள் நீர், சுகாதாரம், மின்சாரம், முதலுதவி வசதிகள் மற்றும் 72 மணி நேரத்திற்கு ஏற்பாடுகளுடன் பொருத்தப்பட வேண்டும். ஆந்திரப் பிரதேசத்திற்கு பாதிக்கப்படக்கூடிய கடலோர மண்டலங்களில், குறிப்பாக குவிந்த குடியிருப்புகளில் கூடுதல் 500 தங்குமிடங்கள் தேவை.

கடலோர பாதுகாப்பு உள்கட்டமைப்பு: 1,500 கி.மீ கடற்கரையில் சதுப்புநில காடுகள் மீட்டெடுப்பு இயற்கை தடையாக செயல்படுகிறது, அலை உயரத்தை 30-40% குறைத்து உள்நாட்டு பகுதிகளை பாதுகாக்கிறது. கடல் சுவர்கள், கரைகள் மற்றும் மணல் குன்றுகள் வழக்கமான பராமரிப்பு மற்றும் வலுப்படுத்துதல் தேவை. தமிழ்நாட்டின் ஒருங்கிணைந்த கடலோர மண்டல மேலாண்மை திட்டம் பயனுள்ள கடலோர பொறியியல் தலையீடுகளை வெளிப்படுத்துகிறது.

பின்னடைவு வீட்டுவசதி மற்றும் கட்டடங்கள்: வலுவூட்டப்பட்ட கான்கிரீட் தூண்கள், J-கொக்கிகளுடன் பாதுகாக்கப்பட்ட GI தாள் கூரை, உயர்த்தப்பட்ட அடித்தளங்கள் மற்றும் புயல் ஷட்டர்களுடன் சூறாவளி-எதிர்ப்பு கட்டுமானத்தை கட்டாயமாக்கும் கட்டிட குறியீடுகள் கட்டமைப்பு சரிவை தடுக்கின்றன. பேரிடர்-எதிர்ப்பு அம்சங்களை இணைத்த பிரதான் மந்திரி ஆவாஸ் யோஜனா பொருளாதார ரீதியாக பலவீனமான பிரிவுகளுக்கு பாதுகாப்பான வீட்டுவசதியை உறுதி செய்கிறது.

முக்கிய உள்கட்டமைப்பு பாதுகாப்பு: நிலத்தடி மின் கேபிள்கள், உயர்த்தப்பட்ட துணை நிலையங்கள், பாதுகாக்கப்பட்ட நீர் வழங்கல் அமைப்புகள் மற்றும் பேரிடர்-எதிர்ப்பு மருத்துவமனை கட்டடங்கள் அத்தியாவசிய சேவைகள் தொடர்ச்சியை உறுதி செய்கின்றன. காப்பு மின் அமைப்புகளுடன் கூடிய தொடர்பு கோபுரங்கள் அவசரநிலைகளின் போது இணைப்பை பராமரிக்கின்றன, பேரிடர் காலம் முழுவதும் ஒருங்கிணைப்பு மற்றும் தகவல் பரவலை செயல்படுத்துகின்றன.

4. கட்டமைப்பு அல்லாத நடவடிக்கைகள் மற்றும் நிறுவன வலுப்படுத்தல்

சமூக அடிப்படையிலான பேரிடர் தயார்நிலை: கிராம பேரிடர் மேலாண்மை குழுக்களுக்கு பயிற்சி, ஒடிஷாவில் ஆண்டுதோறும் 50,000+ மக்களை உள்ளடக்கிய போலி பயிற்சிகளை நடத்துதல், வெளியேற்ற வழிகளை அடையாளம் காணுதல், சமூக பேரிடர் பொருட்களை பராமரித்தல் ஆகியவை அடிமட்ட பின்னடைவை உருவாக்குகின்றன. முதலுதவி மற்றும் அவசர பதிலில் பயிற்சி பெற்ற பெண்கள் சுய உதவி குழுக்கள் சமூக-நிலை பேரிடர் மேலாண்மை திறனை மேம்படுத்துகின்றன.

முன்னெச்சரிக்கை கடைசி-மைல் இணைப்பு: IMD துல்லியமான முன்னறிவிப்புகளை வெளியிட்டாலும், பல்மொழி SMS, சைரன்கள், பொது அறிவிப்பு அமைப்புகள் மற்றும் வீடு வீடாக தொண்டர்கள் மூலம் ஒவ்வொரு வீட்டையும் தகவல் அடைவதை உறுதி செய்வது முக்கியமான தகவல் தொடர்பு இடைவெளிகளை குறைக்கிறது. மீன்பிடி சமூகங்கள் 15,000 மீன்பிடி படகுகளில் நிறுவப்பட்ட டிரான்ஸ்பாண்டர்கள் வழியாக தானியங்கி வானிலை எச்சரிக்கைகளைப் பெறுகின்றன.

வாழ்வாதார காப்பீடு மற்றும் இழப்பீடு: பிரதான் மந்திரி பஸல் பீமா யோஜனா பயிர் இழப்புகளை உள்ளடக்குகிறது, ஆனால் பதிவு தகுதியுள்ள விவசாயிகளில் 30% மட்டுமே உள்ளது. விரிவான கால்நடை காப்பீடு, மீன்பிடி உபகரண காப்பீடு மற்றும் நேரடி பயன் பரிமாற்றம் மூலம் 15 நாட்களுக்குள் உடனடி இழப்பீட்டு வழங்கல் பேரிடருக்கு பிந்தைய பொருளாதார துயரத்தை பாதிக்கப்படக்கூடிய மக்களிடையே தடுக்கிறது.

பாரபட்சமற்ற அரசியல் தலைமை: மறுவாழ்வு சாதி, மதம் அல்லது அரசியல் இணைப்பைப் பொருட்படுத்தாமல் சமமான வள விநியோகத்தை உறுதி செய்யும் அரசியல் பரிசீலனைகளைத் தாண்ட வேண்டும். ட்ரோன் ஆய்வுகளைப் பயன்படுத்தி வெளிப்படையான சேத மதிப்பீடு, டிஜிட்டல்மயமாக்கப்பட்ட பயனாளி தரவுத்தளங்கள் மற்றும் உதவி எண்கள் மூலம் குறைதீர்ப்பு வழிமுறைகள் நேர்மையை உறுதி செய்கின்றன. அரசியல் தலைவர்கள் ஊழல் மற்றும் பாகுபாட்டைத் தடுக்கும் நிவாரண தரத்தை தனிப்பட்ட முறையில் கண்காணிக்க வேண்டும்.

முடிவுரை:

1977 மற்றும் 1999 இன் பேரழிவு உயிரிழப்புகளிலிருந்து சமீபத்திய ஆண்டுகளில் குறைந்தபட்ச உயிரிழப்புகளுக்கு இந்தியாவின் சூறாவளி பேரிடர் மேலாண்மை மாற்றம் குறிப்பிடத்தக்க நிறுவன மற்றும் தொழில்நுட்ப முன்னேற்றத்தை பிரதிநிதித்துவப்படுத்துகிறது. மேம்படுத்தப்பட்ட முன்னறிவிப்பு திறன்கள், வலுவான முன்னெச்சரிக்கை அமைப்புகள், திறமையான வெளியேற்ற வழிமுறைகள் மற்றும் ஒருங்கிணைந்த பல-நிறுவன பதில்கள் இறப்பு சவாலை வெற்றிகரமாக நிவர்த்தி செய்துள்ளன. இருப்பினும், விரிவான பேரிடர் பின்னடைவுக்கு உயிரிழப்பு தடுப்பைத் தாண்டி வாழ்வாதாரங்கள், சொத்துக்களைப் பாதுகாப்பது மற்றும் கண்ணியமான மறுவாழ்வை உறுதி செய்வது தேவைப்படுகிறது. சிறு விவசாயிகள், நிலமற்ற தொழிலாளர்கள், மீன்பிடி சமூகங்கள், கால்நடை-சார்ந்த குடும்பங்கள் ஆகிய ஓரங்கட்டப்பட்ட பிரிவுகள் உடல் ரீதியாக உயிர் பிழைத்த போதிலும் பொருளாதார பேரழிவுக்கு விகிதாச்சாரத்தில் பாதிக்கப்படக்கூடியவையாக உள்ளன. எதிர்கால உத்திகள் சூறாவளி-எதிர்ப்பு வீட்டுவசதி, கடலோர பாதுகாப்பு உள்கட்டமைப்பு மற்றும் போதுமான தங்குமிட வலையமைப்புகள் போன்ற கட்டமைப்பு நடவடிக்கைகளை உலகளாவிய வாழ்வாதார காப்பீடு, சமூக-அடிப்படையிலான தயார்நிலை மற்றும் கடைசி-மைல் எச்சரிக்கை இணைப்பு உள்ளிட்ட கட்டமைப்பு அல்லாத தலையீடுகளுடன் ஒருங்கிணைக்க வேண்டும். பாரபட்சமற்ற, வெளிப்படையான மற்றும் விரைவான மறுவாழ்வுக்கான அரசியல் தலைமையின் கடமை வெறும் பேரிடர் உயிர்வாழ்வுக்கும் உண்மையான பின்னடைவுக்கும் இடையே வேறுபடுத்துகிறது. காலநிலை மாற்றம் சூறாவளி அதிர்வெண் மற்றும் தீவிரத்தை அதிகரிக்கும்போது, ஒடிஷா, ஆந்திரப் பிரதேசம், தமிழ்நாடு மற்றும் மேற்கு வங்காளம் போன்ற மாநிலங்கள் தொடர்ந்து அறிவை புதுப்பிக்க, திறன்களை மேம்படுத்த மற்றும் செயல் மூலம் கற்றுக்கொண்ட பாடங்களை வெளிப்படுத்த வேண்டும். இலக்கு புயல்களை சமாளிப்பதைத் தாண்டி வலுவான கடலோர சமூகங்களை உருவாக்குவதை நீட்டிக்கிறது, இயற்கை தனது கோபத்தை கட்டவிழ்த்துவிடும்போது எந்த குடிமகனும் பொருளாதார அழிவை எதிர்கொள்ள வேண்டியதில்லை என்பதை உறுதி செய்கிறது. விரிவான சூறாவளி பின்னடைவு—பூஜ்யம் உயிரிழப்புகள் பூஜ்யம் வாழ்வாதார அழிவைச் சந்திக்கும்—இந்தியா இடைவிடாமல் பின்தொடர வேண்டிய ஆவல் தரநிலையாக உள்ளது.

Preparing for TNPSC Group 1, 2, 2A or 4?

Reading a model answer is step one - writing your own against the clock is what actually builds Mains marks. ArivArk's bilingual test series turns every current-affairs update into scored practice: scheduled tests in Tamil and English, a video explanation for every paper and an honest rank list.

Explore the Test Series Read today's current affairs

Back to Answer Writing (Q&A)